Video z přednášky na téma: „Ozbrojená společnost je zdvořilá společnost“.

Video z přednášky na téma: „Ozbrojená společnost je zdvořilá společnost“.

Dne 12. května 2014 jste mohli v ACW Saloonu v Plzni navštívit přednášku na téma: „Ozbrojená společnost je zdvořilá společnost“.

Přednáška Michala Kindla – Jak reagovat, když budete nuceni zbraň použít doopravdy?

Střelec, který byl již 3x nucen použít v reálné situaci zbraň proti útočníkovi. Použití zbraně bylo vždy vyhodnoceno jako nutná obrana.

Hrozba omezení budoucích Slavností svobody regulacemi

Hrozba omezení budoucích Slavností svobody regulacemi

Plzeň, 19.5. 2014: Krajské sdružení Strany svobodných občanů – Plzeňský kraj nesouhlasí se současným platným zněním zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem (229/2013 Sb.), který by svým uplatňováním mohl mít výrazné následky na budoucí přehlídky historické vojenské techniky, včetně každoročních květnových Slavností svobody v Plzni. Majitelům zákon dokonce hrozí zabavením historické techniky.

Tvůrci tohoto zákona, vzešlého ze spolupráce ODS a TOP 09, totiž opomněli, ať už z neznalosti nebo úmyslně, při vytváření jednotlivých skupin bezpečnostního materiálu (BM) na vozidla sice vyrobená pro armádu, ale dnes již mající cenu historickou nikoli bojovou. Jak jinak si vysvětlit, že do stejné kategorie spadají Jeep Willys rok výroby 1942 s lafetou na kulomet a současný americkou armádou používaný Humvee. Nebo obrněný M3 Scout Car rok výroby 1944 a současný mediálně známý Pandur II.

Pro majitele této historické techniky (sběratelé, kluby vojenské historie apod.) tak současné platné znění zákona znamená dle typu vozidla získat patřičné oprávnění k nakládání s bezpečnostním materiálem a dále pak patřičné zabezpečení této techniky, aby nemohla být zneužita.
Asi nemusíme zdůrazňovat, že veškeré zbraně na technice podléhají zákonu o zbraních a střelivu a jsou kategorie D – znehodnocené, které neumožní úpravu do funkčního stavu.

Pro ilustraci, pokud například dodnes mohl majitel historické techniky parkovat své vozidlo pod přístřeškem, dle současného znění zákona je povinen opatřit si zděnou garáž s vraty odpovídající třídy bezpečnosti plus zajistit buď fyzickou, nebo elektronickou nepřetržitou ostrahu. Pokud s ním vyjede na nějakou historickou akci, opět musí zajistit ostrahu vždy, když vozidlo opustí, a řízení vozidla nesmí předat nikomu, kdo patřičné oprávnění o nakládání s BM nemá.
Jakékoliv porušení tohoto zákona může mít za následek buď velmi vysoký finanční postih (až 200.000,-) nebo rovnou zabavení vozidla. Toto vše podle nás přináší nejen neúnosné náklady, ale i naprostou a zbytečnou šikanu lidí, kteří ve svém volném čase a za své peníze zachraňují, mnohdy z vraků, vojenskou techniku našich předků.

Důsledným vymáháním tohoto v současné době již platného zákona bychom se mohli dostat do stavu, kdy na historických vojenských ukázkách neuvidíme žádnou vojenskou techniku, zato velcí obchodníci s vojenským materiálem budou mít plné sklady zabavených kusů.

Podle našich informací se v současné době připravuje novela zákona ve spolupráci se sdružením za práva majitelů techniky a zákon ač platný se nevymáhá. Zákonodárci tak snad napodruhé uznají rozdíl mezi vojenskou technikou současnou a tou historickou.

Držíme palce, ať své snažení dotáhnou do finále novely zákona, na které budou tentokrát pracovat skuteční znalci této problematiky.

Bohužel případ zákona č. 229/2013 Sb. ukazuje, že zákonodárci často nejdříve regulují a čekají na reakci regulovaných a pak až zjišťují následky svého jednání a teprve poté diskutují s odborníky. Doufejme, že i příklad tohoto zákona povede k menší zbrklosti zákonodárců a větší konzultaci připravovaných zákonů před jejich schválením a uvedením v platnost.

M3 Jeep UNOSOM II Pandur II

Vyšlo čtvrté číslo Berana

Vyšlo čtvrté číslo Berana

Členové a příznivci Svobodných v těchto dnech najdou ve svých schránkách čtvrté číslo Berana (PDF).
V tomto čísle najdete články týkající se problematiky Evropské unie, zjistíte, že Svobodní umí být (dobrovolně) solidární a získáte základy pro komunikaci s médii.

Zákaz hazardu nic neřeší

Zákaz hazardu nic neřeší

Prosazení totálního zákazu hazardu se v Plzni stalo po posledním zasedání zastupitelstva velmi diskutovaným tématem. Ponechme stranou neskrývanou snahu TOP09 využít této problematiky účelově tak, aby měla na čem postavit svou kampaň do komunálních voleb, a soustřeďme se na podstatu.

Je nějaká regulace vůbec na místě? Ospravedlní to zásah do svobody podnikání? Je pro ni nějaký reálný důvod? Nejde o pseudoproblém?

A položme si i další otázky. Kde bere hrstka lidí tu drzost zakazovat a přikazovat? A proč se to u veřejnosti setkává dokonce s pochopením?

V jednoduchosti se dá říci, že jde opravdu o pseudoproblém. Jde o marginální věc, která se v posledku týká jen mizivého množství občanů. Někdo by mohl namítnout, že nejde jen o závislé, ale i o kriminalitu a s gamblerstvím související rozbité rodiny či rodinné vztahy. Souhlasím, ale – je to stejné jako kdyby se kvůli několika alkoholikům ihned navrhovalo zavést prohibici. Nikdo nepopírá, že opilci páchají trestnou činnost, dokonce mnohem závažnější než gambleři. Alkoholici ničí své rodiny, někteří mlátí své manželky i děti, dokonce pod vlivem sedají do aut a občas někoho zabijí. Všechno to je pravda. Je to však důvod k tomu, abychom kvůli tomu zavedli plošný zákaz hospod? Je příčinou problému samotná existence alkoholu či hracího přístroje? Asi se shodneme, že ne. Problém tkví jinde – v lidech. Stejně jako budou mezi námi tací, kteří svůj život nezvládnou a propadnou alkoholu, tak jsou mezi námi i tací, kteří propadnou gamblerství. To je prostě fakt.

Takovým lidem ale nepomůžeme tím, že zakážeme jejich „drogu“. Takovým pomůže pochopení a citlivá snaha vyřešit především problém, který je do závislosti uvrhl. Nikdo není závislý proto, že se a priori chtěl stát závislým. Pokud bychom jim jen „drogu“ zákazem sebrali, najdou si brzy něco jiného, možná mnohem nebezpečnějšího. Pomoc již závislým a prevence jsou způsoby jak řešit problém, nikoliv zákazy.

Prosadit zákaz je ale mnohem jednodušší a viditelnější než dlouhodobá mravenčí práce. Je to něco, za co si politik může udělat čárku a může se dostat do médií jako odpůrce hazardu, bojovník za obecné dobro, zastánce všech rodin zničených „ďábelskými“ hracími přístroji.

To, spolu s již zmíněným faktem, že gamblerství je záležitostí mizivého množství lidí, je důvodem, proč je prosazování zákazu populární. Většiny lidí se nijak nedotkne a tak nevidí problém v tom, že někomu jinému se něco zakáže. Vše stylem „já vím, co je pro druhé nejlepší“. Alkohol oproti tomu pije mnohem více lidí a tak mají osobní zkušenost. Vědí, že alkoholu se dá propadnout, a vědí také, že závislým alkoholikem se stane jen malé procento z nich. Po plošném zákazu hospod nebo po zákazu pití alkoholu proto nikdo nevolá. Dotkl by se totiž i jich samých. Je však vždy jednodušší zakázat něco sousedovi. Proto jsou hlasy prosazující zákaz hazardu tak slyšet. Že tím zasahují i do svobody podnikání, do které jim už vůbec nic není, to je netrápí. Referendum je považováno za všelék a hlas většiny je považován za automaticky ten nejlepší, správný a neomylný, ačkoli nemusí být naplněn ani jediný ze zmíněných přívlastků. A co bude následovat pak? Zakážeme chlapům v hospodě, aby si zahráli poker nebo mariáš? Zakážeme dětem, v zájmu páchání dobra, hrát čáru?

Hledání a prosazování jednoduchých řešení na složité problémy, zkratkovité myšlení a paternalistický přístup je však naprosto zcestný způsob jak přistupovat k problémům. Svět není ani černobílý, ani jednoduchý. Několika politikům to možná pomůže získat zase místečko v zastupitelstvu, ale problém vyřešen nebude. Jen se odkryje jejich pokrytectví. Hazard je s lidstvem spjatý od samého jeho začátku. Vždy se o něco sázelo, nějak hrálo o peníze. Je jedno, zda šlo o karty, kostky, ruletu nebo hrací automaty.

Svobodní proto nemohou souhlasit ani s plošným zákazem, ani s vypsáním místního referenda.

Zákaz toho či zákaz onoho je ale v posledních letech tajemným zaklínadlem, které jako zázrakem vše vyřeší. Nevyřeší.

 

FACEBOOK